libor michalec
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 935x
Seznam rubrik
libor michalec
Bájný vlk Hati vypráví severské legendy
Za dlouhých severských nocí a při slabé záři plamínků ohně vypráví vlk Hati dávné příběhy předků... O tom, jestli tato kniha spatří světa můžete během následujícího týdne rozhodnout i Vy
libor michalec
Ludvík Vaculík je
Čtu teď Vaculíkovy fejetony, tedy spíš poslední slova z Lidovek a jsem překvapen, jak ještě v osmdesáti letech byl literárně činný, jak uměl „napřít myšlenku vytčeným směrem“ jak o něm kdysi někdo napsal.
libor michalec
Vzpomínky na Nepál
"Hlavně nepodnikejte nic samostatně," varoval nás Džef ještě než jsme vstoupili na nepálskou půdu. "A připravte se, že teď něco zažijete. Dávejte si pozor na bágly a foťáky."
libor michalec
Prastrejda, který nezachránil svět II.
Plný nadšení z velkolepého osudu svého předka jsem vyprávěl o Udržalovi pozdě večer Věře v posteli a ona mi na to ospale namítla, že studovala historii, ale o žádným Udržalovi v životě neslyšela.„Byl předseda vlády. A babička říkala, že mohl bejt prezidentem, ale Masaryk ho nechtěl.“ „No jo, úřednický vládky,“ ušklíbla se. „Každej ví, že prezidentem po Masarykovi nemohl bejt nikdo jinej než Beneš.“
libor michalec
Prastrejda, který nezachránil svět
Když už jsem si myslel, že jsem v rámci ohledávání rodinných kořenů objevil všechno, co se dalo, stalo se něco, co mě vrhlo zpátky na začátek. Kdesi mezi řádky naší kroniky se totiž píše, že dědův strejda František Udržal z Dolní Rovně byl předsedou vlády, a když jsem po tom začal pátrat, zjistil jsem, že studoval dokonce stejnou školu v Halle jako můj praděda, ale pak se místo sedlačení dal na politiku. Ve třiceti se Udržal stal prvním selským poslancem v říšském sněmu, a potom za Masaryka ministrem národní obrany a nakonec předsedou vlády v době světové krize.
libor michalec
Pradědova válka II.
Ale po pradědovi zůstal ještě jeden poklad - ve staré krabici od margarínu ležely několik desetiletí tři kila staré zažloutlé c.k. Feldpost. Ty štůsky dopisů, pečlivě převázané motouzem, psal praděda prababičce ze světové války pravidelně den za dnem, a ona je stejně tak pravidelně ukládala, aby teď sloužily jako svědectví o tom, co světová válka znamenala ne pro Franze Josefa nebo Tomáše Masaryka, ale obyčejného člověka jako byl můj praděda, který ale vlastně vůbec nebyl obyčejný.
libor michalec
Pradědova válka
V redakci jsem byl zase aktivní na poradě a domů (přes sto kilometrů) jsem to vzal zajížďkou přes Výškov a stavil se v domečku po babičce. Chvíli to vypadalo, že klíč nepasuje do zámku, ale nakonec jsem se přece jen vloupal dovnitř a po chvíli hledání našel, co jsem hledal – pozůstalé písemnosti po pradědovi.
libor michalec
Nejlepší heřmánek na světě II.
Když potom přišla sametová revoluce a děda už najednou nebyl kulak, ale hospodář, kterému stát provedl hroznou křivdu, a když nám jeho statek v Rovni vraceli v restitucích, stal se pro mě jeho příběh takový jánošíkovský opasek, se kterým jsem vyrazil do hlavního města Sudetenlandu dělat kariéru.
libor michalec
Nejlepší heřmánek na světě
Nejradši jsem chodil s dědou sbírat šípky a heřmánek. Vždycky jsem si při tom popíchal prsty o šípkové trní, a když jsem šípky ochutnával, cítil jsem na jazyku zvláštní štiplavou chuť, ale když jsem pak znovu prolézal křoví a hledal ptačí hnízda anebo si lehnul do trávy a díval se na sluníčko skrz síťoví řas, pozoroval jsem, jak se sluneční paprsky rozkládají na duhové spektrum, které se každým zachvěním mění jako v opiovém snu.
libor michalec
Mája a Tvák sudetvák
Tak teda já jsem se narodila v nemocnici, to je takovej velkej domeček, kam chodí maminky, co maj miminka v bříšku, víš? A moje maminka tam taky šla, protože jsem bydlela u ní v bříšku... uměla jsem tam plavat a skákala jsem a dělala kotrmelce, hezky tam bylo, teplo ale tma a tak jsem chtěla ven...chtěla jsem uvidět světýlko..tlačila jsem se k Tomu světýlku, a pak to mlasklo a už jsem tam měla hlavičku, víš?
libor michalec
Jak jsem poslal do háje Michaila Gorbačova
Když letos časopis Koktejl slavil dvacet let, zavzpomínal jsem na jeho stránkách na začátky, kdy jsem jezdil „lovit“ papaláše. Začalo to Žirinovským, ale zajímavější byl Gorbačov.
libor michalec
Josef Fousek - muž se srdcem Jacka Londona
V útulně zařízeném kladenském panelákovém bytě nedaleko od hotelu Kladno mě písničkář a spisovatel Josef Fousek přivítal „se srdcem na dlani“ jak sám řekl. Přišel jsem si původně povídat o Křivoklátsku, kam se autor legendární písně „Až mě andělé zavolají k sobě“ často vrací, ale rychle jsem podlehl charismatu tohoto třiasedmdesátiletého muže v plné síle, který právě vydal novou knihu. Během rozhovoru se mi vybavovaly vzpomínky z četby neuvěřitelných historek z těch předchozích knih a napadlo mě, že mi Josef Fousek trochu připomíná brněnského siláka Frantu Kocourka, o kterém často vypráví Miroslav Donutil. Jen s tím rozdílem, že kladenský spisovatelský a písničkářský originál o svém životě vypráví sám.
libor michalec
Svatá Sára – romská královna, Ježíšova dcera nebo ďábelská Kálí?
MěstečkoStes-Maries-de-la-Mer, neboli Tří Marií v divokém francouzském kraji Camargue je světoznámé tím, že sesem každoročně na počest svaté Sáry sjíždějí tisíce Rómů z celého světa uctít „svou královnu“. Z řady procesí je největší to květnové, kdy na počest sv. Sáry, sv. Marie Jakobé a sv. Marie Salomé Romové vynáší ebenovou sošku z krypty zdejšího kostela k moři. Kdo ale ve skutečnosti je Svatá Sára? Teorií je víc a jedna je fantastičtější než druhá.
libor michalec
Cynismus kolem úložiště je šokující
Když jsem se předevčírem pokusil napsat objektivní zprávu o referendu k úložišti jaderných odpadů v Lubenci, netušil jsem, jak hloupých, neuvěřitelně nevědomých, cynických a absurdních příspěvků se dočkám v diskusi. Asi bych si měl začít zvykat na styl, kterým se zde diskuse vedou. Je to ještě horší než debaty o fotbalu v hospodě - skoro všichni si myslí, že tomu rozumí, uměli by to líp a v podstatě se škodolibě posmívají těm, na koho by měl vyjít Černý Petr. Ani já nemám zásadní problém s tím, že jaderná energie je potřebná ( i když ani to není jisté) a odpady se někam ukládat musí. Hrůzu mám ale z toho, že podobně jako třeba dálnice nebo evropské dotace se to bude dělat a dělá "počesku". Obávám se, že kultivované a transparentní cesty, kterou se tento problém ubírá například ve Skandinávie nedosáhneme nejenom v otázce úložiště, ale i všech ostatních nejméně příštích sto let. Místo toho, aby se seriozně navrhlo umístit areál co nejdál od lidských obydlí, zkusí to dát třista metrů za nejbližší barák, protože je tam železnice a silnice a můžeme se jen dohadovat, kolik miliard by se ušetřilo a zároveň kolik nových Čechů by přibylo na seznamu miliardářů. Na schůzce s lidmi nám SURAO tvrdí, že kilometrový vrt se bude dělat v podstatě z tatrovky, která přijede po lesní cestě, a když tomu "geologovi" citujeme z jeho vlastní zprávy, že tam bude vybetonovaná plocha 50x50 metrů, příjezdové komunikace, obytné buňky pro dělníky atd. atd., zamluví to a na další schůzce s veřejností někde jinde mluví zase o tatrovce zaparkované na trávníku s tím dovětkem, že v Lubenci s tím již zastupitelé souhlasili (přestože na něj křičelo na té schůzi 200 rozčilených lidí). To by ale bylo na dlouhé povídání. Nikdo z těch cyniků si neuvědomuje, že stejně arogantně se zítra může někdo chovat k nim, případně jaké je epicentrum jaderné katastrofy. Chtěl jsem hlavně napsat, že k té bizarně krásné, těžce zkoušené sudetské krajině, do které jsem se před čtrnácti lety přistěhoval, a kterou by mi ne úložiště, ale už průzkumné vrty nenávratně zničily, mám niterný vztah, což chci doložit úryvkem z rukopisu, který se jmenuje PŘÍBĚHY Z ONOHO SVĚTA
libor michalec
Referendum proti úložišti jaderných odpadů
Zastupitelé obce Lubenec a Blatno jako první v ČR podepsali souhlas s průzkumnými vrty pro budování úložiště radioaktivních odpadů, aniž by se zajímalo, jaký názor máme my, místní obyvatelé. Téma se v poslední době objevuje často v regionálních a nyní již i celostátních médiích. Lubenečtí občané, kteří s tím nesouhlasí, vyvolali referendum. To se bude konat 29. června. Je to asi poprvé, co k této otázce iniciovali referendum samotní občané a nikoliv obec.
libor michalec
Hlína vypráví příběhy staré miliony let
„První dílnu jsem otevřel ve Svatém Janu pod Skalou, kde jsem dostal nabídku z vyšší pedagogické školy, že kdybych tam učil keramiku, tak mi poskytnou prostory,“ vzpomíná mutějovický keramik a hrnčíř Jiří Duchek. „Asi čtyři roky jsem tam učil, a když se věci pohnuly a okolnosti vyvinuly a byly třeba větší prostory, hledal jsem, kam se přestěhovat, a nakonec jsem v mladické bujarosti koupil tenhle chmelový statek v Mutějovicích, který tehdy nikdo nechtěl.
libor michalec
Lánská obora
Lánská obora leží z největší části v katastrálním území obce Lány, ale zasahuje i na území obcí Ruda, Městečko a Zbečno na Rakovnicku. Spravuje ji kancelář prezidenta republiky prostřednictvím své příspěvkové organizace Lesní správa Lány a podle wikipedie jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru v Evropě i na světě.
libor michalec
Veronika Kubařová sní o Nebezpečných vztazích
Setkali jsme se v divadelní kavárně v Rakovníku loni na podzim, byla milá, usměvavá, krásná a přívětivá.
libor michalec
Elektroskanzen jako div světa i předmět sporu
Sjel jsem po klikaté asfaltce ostře dolů až k hladině Berounky, a připadlo mi, jako bych se ocitl v jiném světě. Z líbezného údolí dýchala nejendýchala harmonická krajina, ale jak říkají senzibilové, kteří sem jezdí, je za tím ještě něco víc. Také proto se tomuto údolí říká české Lurdy. Když Také proto se tomuto údolí říká české Lurdy. Ale to nebyl důvod mé návštěvy. Přijel jsem do elektroskanzenu Čechův mlýn, kulturní památce, která patří k nejvyhlášenějším na Rakovnicku.
libor michalec
Nejslavnější přívoz na Berounce
Ota Pavel je v české literatuře symbol všeho čistého, průzračného a krásného. U jeho povídek tušíte, že nevznikaly snadno, a jsou protiváhou utrpení, kterým musel projít.
| předchozí | 1 2 | další |
